oční vady

Rozlišujeme tři základní oční vady: krátkozrakost, dalekozrakost a astigmatismus. Jde o vady vrozené, vnější vlivy jejich průběh neovlivňují. Tyto vady jsou vždy korigovány do dálky, resp. na všechny vzdálenosti. Vetchozrakost (presbyopie) je vada fyziologická a postihuje každého člověka po 40. roce věku, ať již trpí oční vadou vrozenou,či nikoli. Existují další oční vady, jako je strabismus (šilhání), diplopie (rozdvojené vidění), nebo amblyopie (tupozrakost). Jde opět o vrozené vady, které se však dají léčit, nebo zmírnit. Záleží na jejich včasném odhalení v raném dětství. Pojďme si nyní o základních třech očních vadách, které se vyskytují nejběžněji, povědět více.

 

 

Krátkozrakost

Charakteristika

Krátkozrakost (lat. myopia) je, zjednodušeně řečeno, vada, kdy oko přeroste do délky. Ostrý obraz se potom vytváří před sítnicí a na sítnici vzniká obraz neostrý. Člověk s myopií vidí špatně na dálku, ale relativně dobře do blízka. Vzdálenost, na kterou myop ostře vidí je tím kratší, čím je velikost vady vyšší. Nárůst délky oka o 1mm představuje vadu odpovídající 3 dioptriím. Krátkozrakost nelze korigovat vlastním úsilím, nitrooční čočka nedovede zaostřit.

Způsob korekce

Myopie se koriguje rozptylnou čočkou k jejíž dioptrické hodnotě se přiřazuje znaménko mínus - .

 

oko_krtkozr.jpg

Řez krátkozrakým okem, nahoře bez korekce, dole s korekcí.

 

 

Dalekozrakost

Charakteristika

Dalekozrakost (lat.hypermetropia) by se dala charakterizovat jako vada, kdy je oko příliš krátké. Ostrý obraz se potom vytváří za sítnicí a na sítnici vzniká obraz neostrý. Člověk s hypermetropií vidí špatně jak na blízko, tak i na dálku. Podaří-li se mu akomodací zaostřit do dálky, tak pouze za cenu značné námahy očí a následné únavy. Malá hypermetropie do +2dpt je nejrozšířenější vadou, vyskytuje se u 60% populace. Díky pružné akomodaci zůstává skrytá (latentní) a projevuje se stejnými příznaky jako vetchozrakost (presbypie), avšak v dřívějším věku, kolem 30-35 let. Narozdíl od presbyopie je však korigována do dálky, nikoli na blízko.

Způsob korekce

Hypermetropie se koriguje spojnou čočkou k jejíž dioptrické hodnotě se přiřazuje znaménko + (plus).

 

oko_dalkozr.jpg

Řez dalekozrakým okem, nahoře bez korekce, dole s korekcí.

 

 

Astigmatismus

Charakteristika

Ten, kdo trpí astigmatismem, vidí neostře jak na blízko, tak i do dálky. Nevidí jasně kontrasty mezi horizontálními, vertikálními nebo zešikmenými řádky. Nejčastější příčinou astigmatismu je nerovnoměrné zakřivení rohovky. Normální rohovka má tvar kulové úseče, jako uříznutý kus fotbalového míče. Při astigmatismu má však ve dvou osách na sebe kolmých rozdílné zakřivení a výsledkem je plocha podobná ragbyovému míči. Astigmatismus bývá kombinovaný s některou z ostatních vad, jako je myopie nebo hypermetropie. U astigmatismu nedochází k vývoji vady jako např. u krátkozrakosti, jeho velikost bývá neměnná. Pokud je vada korigována, je potřeba brýle nosit stále, při příležitostném používání by korekce nemusela mít význam. Důvodem je adaptace zrakového centra v mozku na korekci astigmatismu, která není tak pružná, jako u neastigmatických korekcí.

               rohovka_bez_astig-cz.jpg      rohovka_astig-cz.jpg

Způsob korekce

Astigmatismus se koriguje cylindrickou, resp. torickou čočkou, jejíž nepravidelné zakřivení odpovídá nepravidelnosti rohovky.

 

 

Vetchozrakost

Charakteristika

Vetchozrakost (presbyopia) je fyziologická oční vada. Je způsobena ztrátou akomodace – čočka vlivem stárnutí tuhne, ztrácí pružnost, a tím i schopnost zaostřit do blízka. Důsledky tohoto procesu přicházejí obvykle po 40. roce věku.

Způsob korekce

V případě oka, které vidí do dálky ostře bez korekce, představuje presbyopie brýle do blízka s hodnotou cca +2dpt. Poněkud jiné je to s hodnotami do blízka u myopů a hypermetropů. Hodnoty korekce do blízka se od „dálkových“ odečítají, resp. přičítají. Pro názornost je lepší uvést příklad. Např. myop s korekcí - 2dpt uvidí ve 45 letech do blízka pohodlně bez brýlí (korekce = 0, protože -2+2=0). Myop s korekcí -5dpt bude mít po 45. do blízka kolem -3dpt (-5+2=3). Naopak hypermetrop s +2dpt bude po čtyřicítce potřebovat do blízka o další 2dpt navíc, tedy +4dpt.